[ XII / X / MMIII ]

Čau,
tak zase zpátky na stopě, co? My teda jo. Především je skvělý, že se udělalo tolik koncertů pro Moller-Plesset, protože to je opravdu vynikající kapela. Psal jsem to už posledně, ale zírali jsme na ně v Paříži jak u vytržení. Nenechte si jejich koncerty ujít!

Samozřejmě my se nejvíc těšíme na ten pondělní 27.10. na 007. Na Sedmičce to bude po strašně dlooooooouhý době (teď jsem se schválně koukal a víte, kdy jsme naposled hráli na 007? To je fakt hustý. Bylo to 14.12. 2001 s Lyssou a s Wollongong. To jsou skoro dva roky, to je neuvěřitelný...) a my se nemůžeme dočkat. Snad to všechno bude v pohodě. Nemoc nám teď sice znemožnila dotáhnout další novou věc, ale i tak budeme hrát dvě nový věci. Vůbec je to teď celý takový trochu nový, svěží, i ty starší věci... nevím, čím to je.

Tak snad se tam v to pondělí snad uvidíme. Fakt to jsou skoro dva roky? To je neuvěřitelný...

************************************************

Momentální stimulanty:
Kinski - Airs Above Your Station
Moller-Plesset - Rather Drunk Than Quantum
Morphine - The Night
Killing Joke - s/t
Nashville Pussy - Say Something Nasty
Cowboy Junkies - Open
Frankie Sparo - Welcome Crummy Mystics
Mark Hollis - s/t
Talk Talk - Spirit Of Eden
The (International) Noise Conspiracy - A New Morning, Changing Weather

Aran, high-end bass player


[ II / IX / MMIII ]

Zdravím na začátku vytouženýho podzimu!

Další várku novinek, týkajících se tak či onak Gnu, nemůžu začít jinak než Byšicema. Můj osobní pohled na tuhle nezapomenutelnou akci najdete v nejbližší době v příslušným oddělení tady na tom webu, ale přece jen cejtím, že bych se k tomu měl vyjádřit i coby baskytarista Gnu... Olda (gnudrums) už zanechal svoje krátký, ale trefný konstatování ve vzkazech, ale rád bych se připojil i já.

V první řadě opravdu děkujeme všem, kdo přijeli a dobře se bavili. Fakt. Pro Gnu byla tahle akce mimořádná a zcela speciální a těšili jsme se na to víc než na jakýkoliv jiný hraní. V Česku jsme naposled hráli někdy v lednu nebo v únoru a tahle dlouhá doba nás trochu znervózňovala. Nicméně jsme se těšili jak prvničky a režim zkoušek a všech věcí, týkajících se chodu kapely, byl určitě v nejvyšších obrátkách za posledních sedm let. Bez přehánění! Byšice pro nás znamenaly opravdu moc a pro mě osobně (teď teda nemůžu mluvit za kluky) to bylo mnohem VÍC než třeba hrát před Rollinsem nebo před Melvins. Před těmahle zdánlivě "velkejma" koncertama jsme zkoušeli tak nějak v podstatě normálně a nijak extra jsme se tím nenervovali (pochopitelně bych kecal, že nás to vůbec nevzrušovalo... to teda sakra jo...), ale Byšice byly něco speciálního, to jsme cítili.

No, tak abych to zkrátil... jak jsme se na to chystali a těšili, tak jsme to posrali. Asi jste to viděli a slyšeli, bylo to fakt trapný. Vězte, že problémy se zpěvovým aparátem za to nemohly. To MY jsme byli opravdu hrozný, po několika dnech v šoku jsme se shodli na tom, že to byl náš nejhorší koncert za celejch 12 let hraní... Opět bez přehánění. Je nám to i takhle s odstupem strašně líto a moc se omlouváme všem, koho jsme zklamali. A ještě jednou díky - tentokrát za to, že jste to s náma vydrželi a podporovali nás, to je nezapomenutelný a o to víc sere, jak jsme to podělali... Já nemám moc ve zvyku bušit se do prsou po epochálních koncertech a nemám moc ve zvyku ani sypat si popel na hlavu po vyloženejch průserech, ale tohle je výjimka. SORRY.


Lepší zpráva je snad to, že od Milimetrů ticha máme konečně dvě nový věci... Obě jsme je hráli už v Byšicích a teď v Bohumíně a obě se nám hrajou mooooc dobře. První se jmenuje H.P.F.S. a autorem nosnýho basovýho riffu není nikdo jinej, než velkej a proslulej Martin Fanta, autor takovejch věcí jako Elvis Tyson nebo V řeči masa. Skláníme se před tebou, ó jedinečný, a očekáváme více kompozic z tvé geniální líhně! Druhá novinka se jmenuje Tep proti tobě. Obě věci jsou docela velká jízda, což nás samotný trochu udivilo, protože jsme spíš očekávali podvědomej příklon ke klidnějším věcem, ale zase jsme se překvapili... No, nějak to ale neřešíme.


Budeme teď do konce roku hrát nějaký koncerty, najdete je v příslušný sekci. Rádi bysme vás ale upozornili na jednu věc: rozhodli jsme se udělat tady menší turné francouzský kapele Moller-Plesset, která nás hustě rozsekala při společným koncertě v červnu v Paříži. Nenechte si to ujít, je to dokonalá a hypnotická řežba ve stylu US Maple, Zeni Geva, Dazzling Killmen nebo Don Caballero!!! Moller-Plesset mají dvě kytary, bicí, hlas, žádnou basu a živě to je VELIKEJ zážitek! Zatím jsou potvrzený následující termíny, o neděli 26.10. se stále jedná.

Pátek 24.10. Cheb
Sobota 25.10. Tábor
Neděle 26.10. ???
Pondělí 27.10. Praha 007 (+ Gnu)

Tak to je zatím tak všchno, Moller-Plesset si fakt nenechte ujít. Pokud budete dál sledovat dění na našem webu, budeme strašně rádi. Uvidíme se snad na koncertech do konce roku a určitě za rok v Byšicích... a tady jsou moje tradiční momentální medikamenty:

  1. Killing Joke - s/t
  2. Killing Joke - s/t
  3. Killing Joke - s/t
  4. Killing Joke - s/t
  5. Killing Joke - s/t
  6. Killing Joke - Extremities, Dirt and Various Repressed Emotions
  7. Audioslave - s/t
  8. Cowboy Junkies - Open
  9. Moller-Plesset - Rather Drunk Than Quantum
  10. Jets to Brazil - Perfecting Loneliness
  11. Rye Coalition - Jersey Girls
  12. Johnny Cash - Unchained
  13. B.R.M.C. - Black Rebel Motorcycle Club
  14. Jane´s Addiction - Strays
  15. Feedtime - Billy

Mějte se fajn!

Aran, high-end bass player


[ XIV / III / MMIII ]

Zdravím v březnu!
Konečně je na obzoru jaro... Milimetry ticha jsou venku právě rok a s náma se neděje nic novýho. Podzimní evropský turné odpadlo vinou několika blbů (bohužel na český straně - lidi za hranicema svý slovo dodrželi) a my momentálně skoro nehrajeme. Jednak nemůžu chytit čas a ďábla za ocas, jednak nemáme munici. Cítíme, že potřebujeme dělat nový věci, ale ty zatím nepřicházejí. Takže netlačíme na pilu... ostatně znáte naše tempo. Tolik teda odpověď na otázku, kterou teď dostáváme poměrně často - co se s náma děje a proč nehrajeme...

K mýmu překvapení jsme se s Milimetrama ticha umístili vysoko v nejrůznějších anketách. V lednovým (a bohužel posledním) čísle Rock & Popu byly Milimetry ticha zvolený třetí nejlepší deskou roku 2002 (za Ebenama a EOST) a bodovali jsme i jako "kapela roku". Kecal bych, kdybych tvrdil, že mě to netěší. Jasně že mě to těší. Ostatním klukům v kapele je to sice celkem egál, ale já jsem starej Uko Ješita a jsem rád...

Další TRIUMF (ano, to je to správné slovo, hehehe...) přišel v anketě FREON. Tam jsme dokonce KAPELA ROKU a vyhráli jsme i KONCERT ROKU. Ten koncert sice není specifikovanej, ale je jasný, že všechny koncerty Gnu jsou v podstatě epochální, gigantická a dech beroucí podívaná, takže si vyberte... já volím třeba loňskej Free Dim Fest. Škoda, že FREON už nevyhlašuje kategorii "instrumentalista roku", protože tam bysme se určitě minimálně já s Marťou Farťou umístili dost vysoko - podstatnou část minulýho roku jsme totiž jako vždy strávili poctivým procvičováním našich nemalých hudebních schopností...

Úspěch Gnu v podobnejch anketách ve mně vždycky vyvolá příjemnej pocit - a sice ten, že kapela bez major labelu v zádech, bez klipu, bez prachů na propagaci desky a podobnejch blbostí se může dostat k lidem, který nějak náruživě nesledujou dění kolem Silver Rocket a podzemí obecně. Je rozhodně milý, že z mediálního a byznysmenskýho pohledu nýmandi jako my můžeme nějakým způsobem natrhnout prdel zoufalcům jako Support Lesbiens, Kurtizány z 25. Avenue, J.A.R. a tak podobně... Jak zpívá Bob Marley - "You can fool some people sometimes, but you can't fool all the people all the time". Tenhle náš "úspěch" je rozhodně úspěchem všech tvrdě pracujících a AUTENTICKEJCH kapel (Lyssa, L'Point, Squall, Wollongong, Esgmeq, Waawe, Deverovci... a vy všichni ostatní. Víte kdo...). Je skvělý, úžasný a strašně posilující tušit, že existuje nějakej feedback, i když se pro něj někdy musíme natahovat proklatě daleko... Každopádně: DĚKUJEME!

Tak jo, na závěr bych rád řekl tohle: jděte do nový desky OTK, je to asi nejlepší věc, co zatím vyšla na Silver Rocket. Neuvěřitelný album... uvidíme se snad v nejbližší době na koncertech...

Moje momentální jedy:
OTK - Sona a kuva (Silver Rocket / Minority Records)
Shudder To Think - 50,000 B.C. (Epic)
Johnny Cash - Solitary Man (American Recordings)
Johnny Cash - Man Comes Around (American Recordings)
Atombombpocketknife - God Save The ABPK (Southern)
Dark Star - Twenty Twenty Sound (EMI)
Three Second Kiss - Music Out Of Music (Slowdime)
Chokebore - It´s A Miracle (Pale Blue)
V/A - 20 Years Of Dischord (Dischord)
V/A - Zwei Kessel Buntes (Noiseworks)

Aran, high-end bass player


[ VIII / VII / MMII ]

Zdravím na prahu léta!
Milimetry ticha jsou venku už víc než čtvrt roku a to je možná příležitost k první reflexi... Především bych chtěl poděkovat všem, který na nás myslí a tu desku si koupili, nebo jí jakkoliv podpořili. Moc díky hlavně těm, co se nerozpakovali popsat svý pocity z tý desky - ať už ve formě veřejně dostupný recenze, nebo ve formě osobního dopisu. Obojí je pro mě dost důležitý a v podstatě mezi tím nedělám rozdíl (třebaže recenzi má možnost si přečíst víc lidí) - obojí pro mě totiž znamená i cosi jako částečnej návod, jak se postavit k muzice Gnu. Všechno, co děláme v Gnu - a především hudba (ale i texty) - je dost intuitivní. Neplánujeme vlastně nic a zvlášť muzika na "Milimetrech ticha" přišla v podstatě sama. Je pak někdy těžký i pro nás samotný zpětně popsat, pochopit nebo dokonce analyzovat nějaký svý rozhodnutí... (ne že by to bylo extra důležitý, ale je lepší alespoň tušit, jak se věci mají, než se nechat zmítat událostma). A proto je bezvadný číst, jak to cítíte a slyšíte právě VY. Je to pro nás příležitost poznat možný důvody, proč jsme něco udělali tak a něco zas jinak. Je to možný vysvětlení některejch našich kroků, jejichž směr většinou neznáme ani my sami. Je to zkrátka lepší orientace v něčem, co vzniká mimo nějakej racionální rámec. Není to sice nic, čím bychom se řídili a nechali se tím ovlivňovat při hledání muziky, ale je to pro nás hodně inspirativní a posilující. Dopisy i recenze jsou opravdu hodně důležitý a fakt upřímně děkujeme všem, co se rozhodli jakoukoliv formou věnovat pár svejch slov a myšlenek "Milimetrům ticha" - ať už jsou zpřístupněný jinejm čtenářům, nebo jsou určený jen mně osobně. Díky!

Musím přiznat, že si "Milimetry ticha" pořád s velkou radostí doma pouštím... To není narcismus, jsem jen fanoušek muziky Gnu, protože se mi fakt líbí a pořád jí nemám dost. S odstupem několika měsíců bych neměnil ani vteřinu tý desky! A pořád si říkám, jakej je ten Ježek génius.

První koncert s "Milimetrama ticha" v zádech bylo předskakování Rollins Bandu v Akropoli - ohledně toho večera dostávám pořád dost dotazů, takže v krátkosti: přestože jsem strašně velkým fanouškem Rollinse, tenhle jeho koncert mě dost zklamal. On je sice pořád výbornej a přesvědčivej, ale nová sestava Rollins Bandu je prostě slabá. Je to v podstatě normání hard rock (nic proti hard rocku!) a třeba způsob, jakým ty mladý kluci hráli "Tearing", jednu z nejlepších Rollinsových věcí, je přímo žalostnej... Loudalo se to a sedělo to na prdeli přímo alarmujícím způsobem. Ten tvrdej, soustředěnej a sevřenej tvar Rollins Bandu dejme tomu z období "The End of Silence" je pryč a docela se bojím, jestli se Henry s touhle sestavou ještě někdy dostane k něčemu tak přesvědčivýmu. S Rollinsem ani s nikým z jeho Bandu jsme se osobně nesetkali a pokud bych měl srovnat ten večer třeba s příjemným pokecáním s Melvins a s jejich týmem, tak to snad ani nejde... únava z dlouhýho turné asi dělá svoje.

Druhej koncert byl křest na Deltě (díky všem, kdo přijeli i z velkejch dálek!!!) a nejlepší místa toho večera pro mě byly ty, kdy jsem nezpíval a místo mě se o mikrofon starali Medvídek, Job a Tohotom. To jsem si užíval neskutečně... jako bych se na Gnu díval odněkud z výšky a nezaujatě a spokojeně si říkal: "Do prdele, to je parádní kapela!" Další koncerty nám pomáhali zařídit naši přátelé po celý republice, kterým děkujeme a těšíme se na další hraní! Fantastickej zážitek z letošního Free Dim Festu je detailně a z více pohledů popsán jinde na stránkách Silver Rocket. Milujeme Tábor!!!

Strašně příjemný to bylo i na Žebráku, v Havlíčkově Brodě a samozřejmě v Brně! Chtěli bysme se naopak omluvit těm, který přijeli na koncert do Kadaně, kterej se nakonec nekonal - nebylo to naší vinou. Ta Kadaň je snad zakletá... na podzim to určitě chceme napravit. A měli jsme hrát i na festivalu v Třebíči (Zámostí) a na Rock for People - ani na jedný z těchhle akcí jsme bohužel kvůli dešti nehráli... Je pro mě docela záhadou, když někdo pořádá open air a nepočítá s tím, že může i vydatně pršet. Ale třeba místo Rock for People jsme si dali neplánovanou a možná právě proto vynikající zkoušku, kde se začala klubat jedna zajímavá nová věc...

Tohle léto nebude žádná výjezdní Silver Rocket Lollapalooza, protože naši hokejisti nám nepřipravili úplně ideální půdu... snad za rok. Na podzim ale pojedeme nějaký koncerty po Evropě, budeme hrát pár koncertů pro Amnesty Inetrnational v Německu a pak ještě do konce roku něco v český kotlině. Dál se uvidí. Detaily ohledně koncertů samozřejmě najdete v příslušný sekci - v tuhle chvíli je potvrzená účast Gnu na festivalu v Králíkách, na Fluff Festu v Plzni a i letos budeme hrát na Trutnově. Moc vám děkujeme za přízeň. Mějte se co nejlíp!!!

Moje momentální dávky:
Girls Against Boys - You Can't Fight What You Can't See (Jade Tree)
Squall - How Things Work (Silver Rocket)
Noir Desir - des Visages des Figures (Barclay)
Moulin Rouge Soundtrack (Interscope)
The (International) Noise Conspiracy - A New Morning, Changing Weather (Burning Heart)
Drill For Absentee - Circle Music (MindWalk)
Arcwelder - Entropy (Touch and Go)
Deverova chyba - Doforoty (Free Dimension)
Dead And Gone - The Beautician (GSL)
Michael Nace - The Voyage Out (Minority)

Aran, high-end bass player


[ XXVI / II / MMII ]

Zdravím!
Tři roky od "Srdce v kusech zvuku" a nová deska je venku. Jak jste už asi zjistili, trvá nám to všechno o něco déle, než ostatním kapelám, ale myslím, že to k nám tak nějak patří a že to snad ani není na škodu. Lepší je počkat na správnej moment a přesnou konstelaci, než chrlit nahrávky každej rok. To album je pro mě pořád neuvěřitelně čerstvý, takže odstup evidentně chybí - ale právě proto píšu.

Nová deska Gnu se jmenuje "Milimetry ticha" a na Silver Rocket a Minority stránkách je o ní informací dost a dost, takže tady je spíš můj osobní pohled na ní (pokud někoho vůbec zajímá): myslím, že "Milimetry ticha" zaskočí většinu lidí, který nás mají jednoduše šoupnutý do chlívku s označením "noise". Nikdy jsme se tam necítili úplně pohodlně a nevíme taky přesně, co si kdo pod tímhle označením představuje (a myslím, že ani "Srdce v kusech zvuku" není nějaká "noise" deska), nicméně teď bude pro líný lidi ještě o něco složitější nás nějak zaškatulkovat... řekl bych. Nebyl v tom sice žádnej záměr (vlastně v ničem, co děláme, není něco jako "vědomej záměr"), ale "Milimetry ticha" zní... mnohem osobněji a tím pádem snad i intenzivněji - ale ta intenzita je asi někde jinde, než si ji v případě Gnu lidi zvykli nacházet. Nebojte se - pořád jsme čtyři chlápci, co mlátí do kytar, v tomhle se žádná velká změna nekoná. Ale oproti minulosti jsme se tak nějak zřekli pocitu, že musíme naši muziku kontrolovat, aby zněla tak, jak chceme. Zjistili jsme, že to, co děláme (a co je zachycený na "Milimetrech ticha"), vlastně žádnej náš dozor nepotřebuje - že si spousta těch věcí žije vlastním životem a my si spíš jen užíváme momentů překvapení, kdy na nás ve zkušebně z nějakýho motivu náhle a bez varování skočí TO, kvůli čemu děláme a cítíme muziku. Je to dost nepřenosnej pocit - proto jsme rytmy a tóny nechali jít spíš jejich vlastní cestou a snažili se je co nejméně upravovat... snažili jsme se jen trefit se do toho správnýho proudu. Je jasný, že máme pořád dost přesný a pevný vize, jakým směrem se naše muzika má ubírat, ale asi jsme se naučili těmhle vizím věřit víc, než dřív... nevím. Výsledek nás překvapil, protože se paradoxně mnohem víc blíží tomu, co jsme chtěli zachytit pomocí kontroly nad nekontrolovatelným... Přesto (nebo právě proto?) je celý album dost "precizní" (výraz, kterej pro "Milimetry ticha" použil Dan Dudarec a já zjistil, že se v něm cítím pohodlně) ... nenudí vás to? Dobře, už jen pár maličkostí: zvuk desky je, myslím, úžasnej. Ondřej Ježek zachoval a v některejch případech ještě zvýraznil PROSTOR, v kterejch se ty skladby odehrávají a nechal tam spoustu volnýho místa... při poslechu za některejma zvukama úplně cítím ten širokej prostor a místo, který je hezký právě proto, že jsme se ho nesnažili nějak zaplňovat. Ale to už dávám nějaký "návody k poslechu" a to nechci. Užijte si tu desku, dejte jí víc šancí... a díky za podporu!!!

Co mě momentálně živí:
M.Gira / D.Matz - What We Did
Dismemberment Plan - Change
Pink Floyd - Echoes (2CD Best of...)
Shiner - The Egg
Fugazi - The Argument
The International Noise Conspiracy - A New Morning, Changing Weather
Rollins Band - The End Of Silence
The Fall - The Unutterable
American Analog Set - Know By Heart
Unwound - Leaves Turn Inside You

Aran, high-end bass player


[ XI / VII / MMI ]

Zdravím!

Uprostřed upocenýho léto a podzim je zatím tak daleko… Máme pár novinek, takže dáváme vědět.

Právě vyšel na Instinct Rec. a Cathouse rec. sedmipalcovej split Gnu / Thema 11, na kterým se hodně pracovalo, takže jeho vydání se trochu protáhlo. Ale mám pocit, že výsledek stojí za to. Thema 11 má na splitu hypnotickou a temnou skladbu "Lunatic" a my jsme přispěli věcí "Písek je zkáza", což je dost intenzivní rachot s vynikajícíma Oldovejma bicíma. Až teprve když to Yoz míchal, tak mi došlo, jak těžkej to je part… Split má, myslím, moc hezkej obal (na kterým se podílely obě kapely a věhlasnej Ganjalood) a seženete ho v distribuci Silver Rocket za 80 Kč.

Taky je venku zajímavá CD kompilace "My Time Is Over", pod kterou jsou podepsaný Samuel Records a na který jsou Gnu zastoupený skladbou "Ego / Ego". Na kompilaci jsou mimo jiné Anyway, Point, Wollongong, Blank, Landmine Spring, Albion, Woodootoys, Thema 11 a spousta dalších kapel. CD stojí 220 Kč a je samozřejmě i v distribuci Silver Rocket.

"Písek je zkáza" i "Ego / Ego" jsme nahrávali s Ondřejem Ježkem (jak jinak) a ani jedna z těchhle dvou skladeb nebude na našem chystaným novým albu. Ohledně tý desky: dostávám spoustu otázek - kdy to bude venku, kdy budeme nahrávat a tak dále… Zatím to vypadá tak, že budeme nahrávat v druhý polovině září. Uvidíme… Nic a nikdo nás netlačí a zatím stejně nemáme prachy, takže není kam spěchat. Ale materiál na desku je v podstatě hotovej, budu teď jen dolaďovat texty. A jistý taky je, že album vyjde jako split release Silver Rocket a Minority Records. Strašně moc se na tu desku těším.

Na konci srpna vyrážíme na turné, který zasáhne Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko a snad i Chorvatsko. Jedeme s Lyssou a Wollongong a tahle SRR Lollapalooza bude jedním z vrcholů léta, to je bez pochyb. Celý to zařizuje Petr z Lyssy a Todd z Wollongong, oba mají náš obdiv… Ještě předtím si střihneme v neděli 19.srpna trutnovskej festival (hrajeme, myslím, od 15.00).

14.března (sakra, to jsem tak dlouho nepsal?) se nám dostalo cti dělat předkapelu Melvins a ohlasy na ten koncert včetně našeho setu byly víc než příznivý - a naše dojmy koneckonců taky. Hrálo se nám parádně a reakce lidí nás docela překvapila. Zaujalo nás jen neskutečný množství pitomců a nul, který se kolem takovýhle akce motají a jsou všichni ohromně důležitý. To je fakt srandovní. Zábavný taky bylo sledovat v tisku, jak jsou Melvins z nedostatku přehledu a invence novinářů trochu záhadně řazený do škatulky "grunge". Ale lidi se na to asi chytili a o to pravděpodobně jde. Nicméně naše vysněný setkání s Kingem Buzzem i Dalem Croverem nakonec proběhlo a bylo velmi příjemný.

Zatím se loučím, mám pořád v hlavě tu naší novou desku, omluvte moji roztržitost…

Aran (high-end bass player)

Aktuální dávky oblíbenejch jedů:
Point - Aquila Bert (Silver Rocket / Minority Records)
Tool - Lateralus (Volcano)
Juno - A Future Lived In Past Tense (DeSoto)
Mark Lanegan - Field Songs (Sub Pop)
New Wet Kojak - Do Things (Konkurrel)
Air - 10 000Hz Legend (Virgin)
Pleasure Forever - s/t (Sub Pop)
The Dismemberment Plan - Emergency & I (DeSoto)
Wollongong - Know Evil (Silver Rocket)
The Twilight Singers - Twilight (Columbia)


[ XIV / X / MIM ]

Zdravím!
Konečně podzim... Po těch letních vedrech dlouho nemůžu popadnout dech. Jak jste možná zaregistrovali, turné Gnu a Lyssy po Slovensku se stalo námětem legend, stejně jako vydařenej koncert Gnu na konci prázdnin na Ladronce. Velmi dobře se nám hrálo i v Roxy se Sunshine a s Garrison (díky, Filipe!!!), ale ta Ladronka byla v něčem mimořádná, těžko to definovat. Byl to prostě jeden z těch vzácnejch, neočekávanejch momentů, kdy se na správným místě a v tý jediný správný chvíli spojí ZVUK s konkrétní atmosférou... a vy se pak jen vezete na tý vlně.

Zpátky na zem: máme další novou věc, jmenuje se "MOSSAD". A spousta nápadů a rytmů jen čeká na opracování - na tohle se strašně těším. No a doufám, že už to můžu prozradit - na Instinct Records se chystá sedmipalcovej split Gnu / Thema 11. Náš příspěvek bude pravděpodobně "PÍSEK JE ZKÁZA" a budeme to nahrávat někdy v nejbližší době s Ondřejem Ježkem (to je překvapení!) ve studiu Kamarád. Jasná je i účast Gnu na CD kompilaci Samuel Records (která by měla vyjít na jaře příštího roku) spolu s Landmine Spring, Anyway, Suffer, Point, Short Time a asi i dalších. Dáme včas vědět.

Novinkou je i vyprodání "NEBEŠŤANA", našeho splitu s Love 666. Mám už jen pár kousků bez obalu za symbolickou cenu, když tak se ozvěte.
Na podzim jsou zatím jasný koncerty na Žebráku, snad i v Dačicích a před vánocema bysme ještě rádi hráli v Praze. Přesný termíny najdete na stránkách Silver Rocket.
Už se těším na další desku. Věcí na to za chvíli budeme mít dost... uvidíme. Snad se na to nebude muset čekat dalších osm let jako na "SRDCE V KUSECH ZVUKU". Hvězdy s tebou!

Mejch deset momentálně nejposlouchanějších desek:
Jets To Brazil - Four Cornered Night (Jade Tree)
Einstürzende Neubauten - Silence Is Sexy (Zomba Rec.)
Black Heart Procession - Three (Touch and Go)
Waawe - Timestorm Was The Signal (Silver Rocket / Minority Records)
God Machine - One Last Laugh In A Place Of Dying (Fiction)
Blonde Redhead - Melody Of Certain Damaged Lemons (Touch and Go)
Sweep The Leg Johnny - Sto Cazzo! (Southern)
Lvmen - Raison d'Être (Day After)
Unwound - New Platsic Ideas (Kill Rock Stars)
Killing Joke - Democracy (Big Life)

A mimo to bych vás rád upozornil na koncerty Point (luv, chlapíci...!) a na desetipalec Esgmeq (ano, jsem ďáblův sluha), obojí je mimořádný. Každý sice jinak, ale fakt by vám to nemělo ujít. A přál bych vám zažít pocit, jakej jsem míval na Slovensku, když tam Lyssa surově burácela do poloprázdnýho sálu s takovou silou, až mi běhal mráz po zádech a já si přál, abych ty riffy vymyslel já. A Medvídek je zpátky v republice, takže další nájezd Anyway na sebe nenechá dlouho čekat. A jsem natěšenej i na nový věci Waawe, OTK a na CD-EP kapely "C" (projekt tří lidí z Waawe), který bude vydávat Dan na Minority Records. S nastartovanou hlavou se řítíme dál. Mějte se hezky.

Aran (high-end bass player)


[ XVIII / III / MIM ]

Čau,
celkem v pořádku jsme přečkali zaslouženej zimní spánek a s novou energií načínáme devátej rok naší cesty... a jsme vlastně pořád na startu. Cejtíme silnou touhu poděkovat vám VŠEM za podporu, kterou jste nám prokázali během loňskýho, pro nás tak důležitýho roku (sakra - jak zařídit, aby to neznělo jako klišé?). Jsme zkrátka vděčný za energii, kterou nám posíláte, za lásku, za sílu. Prosíme, věřte, že naše směřování by nikdy nebylo tak jednoznačný a snad i čistý bez vaší podpory. "Srdce v kusech zvuku" je naše i vaše deska. Děkujeme vám za ní. Hvězdy s tebou... i s tebou... i s tebou.

Máme dvě další nový věci: první se jmenuje NÁPADNĚ JASNÝ DÁLKY a já osobně jí vnímám jako neskutečně silnou věc... láska na první ponoření do zvuku. Druhá věc je EGO / EGO a to je po delší době opět poměrně nekompromisní rachot, kterej bude, myslím, fungovat především živě. Tahle skladba se nám hraje moc a moc dobře. Máme rozpracovaný další nápady a jsem strašně zvědavej, kam nás naše vize zavedou - nemá cenu jim určovat nějakej směr. Jen se snažíme pečlivě stopovat uhánějící a zdivočelej instinkt a skrz rytmy a zvuky ho zaznamenávat a uchovávat v energetickejch jednotkách, kterejm pro nedostatek přesnýho názvosloví říkáme "skladby" nebo "písně" a tak podobně. Ve skutečnosti to je zas a znova "jen" srdce v kusech zvuku.
Novej materiál jsme poprvý hráli 14.3. na 007 se Showbusiness Giants, o dva dny později následoval koncert na Deltě se Slut. Zatím jsou jasný a potvrzený tyhle další termíny:

2.4. Cheb, Na Šancích (+ Old Time Relijun + Esgmeq)
12.4. Dačice
13.4. Brno
14.4. Břeclav, Prostor
21.4. Chomutov, Rockle (+ Anyway)
22.4. Chodov (+ Anyway)
12.5. Říčany
25.5. Praha, Rock Café (+ Sunshine)
26.5. Tábor, Orion (+ Anyway + Blank)
27.5. Strakonice (+ Sunshine + Anyway)
... pokud se cokoliv změní, dáme vědět.

Ještě jednou děkujeme! Hned, jak bude něco novýho, napíšu.

Aran, high-end bass player

P.S. Pokud vás zajímá, co teď nejvíc konzumuju, tak čtěte:
1. Angels Of Light - New Mother (Young God)
2. Rollins Band - Get Some Go Again (Dreamworks)
3. Swans - Various Failures (Young God)
4. V/A - Ten Years Ego (Silver Rocket)
5. Anyway - 4 Tracks (promo CD)
6. Turing Machine - A New Machine For Living (Jade Tree)
7. Old Time Relijun - La Sirena De Pecera (K Records)
8. By A Thread - The Last Of The Daydreams (Revelation)
9. Eric Mingus - Um...Er...Uh... (Some Records)
10. Chokebore - Double 7" (Punk In My Vitamins)


[ XIII / XII / MIM ]

Čau,
tohle je poslední nádech čerstvýho vzduchu... 16. prosince si ještě zařádíme s bratříčkama z Lyssy a z Pointu, ale pak zavíráme poklop, klesáme pod hladinu a periskop je penis. A skopový na česneku.
V lednu ani v únoru nechystáme žádný koncerty, plánujeme jen práci ve zkušebně, hádky, občasný rozpouštění (a vypouštění) kapely a realizaci novejch nápadů. Ale jsme teď na sebe hodně přísný, takže uvidíme... Tím chci říct, že jestli jste nestihli živě slyšet třeba "Vydechni, leť", tak už to možná neuslyšíte. Sorry. Last Chance For A Slow Dance je teda 16.12.1999. Těžko říct, kam se budou ty nový věci ubírat.... Užíváme si teď slávy a doslova se topíme v prachách, který nám vydělala ta deska, takže gdo ví? (S hrůzou jsem zjistil, že existujou lidi, který jsou schopný brát tyhle kecy vážně...)

Možná si pomalujeme ksichty, na kytary dáme penťáky, budeme chrlit krev, přijmeme klávesistku s velkejma kozama a konečně to pořádně rozjedeme. Je to každopádně jedna z variant. Mějte se co nejlíp, ozvu se hned, jak bude něco novýho.

Adam, high - end bass player
(bass zoinnnnks!)

P.S. Jestli vás zajímá, z kterejch nahrávek momentálně doslova prakticky hodně šílím, tak teda:
Sunshine - Velvet Suicide (Day After)
Low - Secret Name (Tugboat)
Lungfish - The Unanimous Hour (Dischord)
Karate - The Bed Is In The Ocean (Southern)
Today Is The Day - In The Eyes Of God (Relapse)
The Promise Ring - Very Emergency (Jade Tree)
Waawe - Nightmare Hi-Fi Soundtrack 7" (Silver Rocket)
A Room With A View - Addiction Of Duplicities (Heart In Hand)
... a vůbec, celej katalog Silver Rocket... jsem rád, že jsme. Jste taky?

A.


[ XV / XI / MIM ]

Čau, hovoří Adam, jeden ze dvou baskytarovejch operátorů Gnu (high-end bass player, řekli by Cop Shoot Cop): Jak jste si možná přečetli v novinkách, Gnu se právě vrátili z turné s Lumen a do konce roku ještě budou hrát nějaký koncerty v Český kotlině, takže máte možnost: S/M kufříky s sebou! Jinak "Srdce v kusech zvuku" má pořád samý skvělý recenze, v prosincovým Rolling Stonu o nás vyjde dvoustrana, takže si pamatujte: už nejsme žádnej androš, žádnej hárdkór, jsme zasraný zaprodanci a komerčáci, plijte na nás a hádžte peniaze!

L Dopa Fixed Me, Ól Rajt?

Od tý desky jsme udělali pár novejch věcí, živě zatím hrajeme dvě: "PÍSEK JE ZKÁZA" a "TERRA NOVA". "Písek je zkáza" - to je podle mě velmi silná věc, ale museli jsme ji trochu předělat, protože nás kvůli ní nesmyslně napadl Lukas Stryiker, drummmmer Lyssssy. Ano, tak zásadní a hluboký vliv mají členové otřesného tělesa Lyssa na produkci Gnu... Smutný. Láska. Proti "Terra Nově" měl zase výhrady kapitán JJJaroch, když mi ožralej tvrdil, že Terra Nova je poslední deska od Shellac, takže ať to minimálně přejmenujeme. No, ta deska Shellac se jmenuje Terraform a San Antonio tu NBA taky nevyhraje...
Velice důležitá věc: po devíti letech v kapele jsem díky Oldovi, příteli mému, minulej tejden zakoupil kufr na basu! Je skvělej, pevnej, černej! Uhhh ohhh, daemon! Budu tam lepit samačky jak blázen! Jo - to jsem zjistil na turné s Lumen, samačkovejma králema: jak nemáš nášifku, samačku a placku, tak v hárdkóru nic neznamenáš. Takže na tom taky pracujeme. My vůbec pracujeme jak blázni. No, tak já jdu taky do prdele. Vydechni, leť.

Zatím čau, ozvu se co nejdřív.

Adam 666