Na druhej ročník Free dim festu jsem byl moc zvědavej, jestli bude tak kvalitní jako první ročník. Počasí tentokrát přálo a už po příjezdu do Tábora jsme zažili s naší šestičlennou výpravou šok. Na náměstí – legenda všech legend – sám Ivan Mládek se svým Banjo Bandem do lidí pral evergreeny jako Jožin z bažin, Hlásná Třebáň atd. Pěkně nám to začíná... Ještě si rychle skočit do čajovny a pak rovnou do Café Baru 7 (fesťák se konal na dvorku, který je jeho součástí). Něco málo po 17. to začalo.

OM ZANKA: prej kapela nedorazila komplet či co, a tak se dala improvizačka s bubeníkem Om Zanka, basákem z Deverovy Chyby a kytaristou z Waawe. Moc jsem z toho neměl, takže nemohu sloužit.
LYSSA: Šrot, jedním slovem šrot. Hodně hustej valivej bigboš, jak má bejt a navíc český texty. Není co dodat.
LANDMINE SPRING: Takovej emorockíček. Kluci docela přitvrdili, ale ne až tak moc. Prostě trochu tvrdší zvuk a příjemné chytlavé písničky, které rozzáří nejednu emodušičku. Jen jsem nepochopil účel druhého bubeníka, ale na druhou stranu to dobře vvypadalo:-).
WAAWE: Na ty jsem se těšil, možná že až moc. Byli moc nahlas a kytary mi jaksi splynuly v jeden celek. Škoda.

Mezi koncertama jsem posedával v chilloutu v prostorách Café baru 7. Všichni milovníci taneční hudby, kteří preferují právě pomalejší styly jako down tempo, trip hop, občas nějakej ten dance hall a dub, si přišli na své. V pátek se za gramcema vystřídali dj's HOUBA, BITBOB a MUSHROOM. Tenhle chillout je vychytávka k nezaplacení.

No a na závěr pátečního večera GNU: Yeah! Gnu! Tohle byl vrchol celýho festivalu. Všichni pařili. Všichni se pohupovali v kolenou. Všichni kroutili bokama. Ti co měli řepu, házeli řepou (ti méně vlasatí házeli aspoň hlavou dopředu a dozadu). Show jak blázen, když se basáci začali vzájemně kousat do krku a sliny jim kapaly na struny... 22.00 konec! Nic krásnějšího jsem si na páteční večer před spaním nemohl přát. Když se řekne noise, člověk si pod tím přestaví směs hluku a vazeb. V případě Gnu je to balzám na uši. Yeah.

Pro ty, co se rozjeli a chtěli ještě skotačit, byla připravena v Orionu afterparty, která byla v režii dj's HOUBY a BITBOBA. Ale to už byl mazec. Dance or die! Sobota začala přednáškou o globalizaci, NATO a válce. Kupodivu prostor, kterej sloužil zároveň jako chillout, byl zaplněn. A po hodince proběhla i menší diskuze. Ale to už se ze dvorku ozývaly první tóny.

WOLLONGONG: Punk? Indie? Noise? Byl to mazec. Neskutečný nasazení. Jejich nejlepší koncert, co jsem viděl a slyšel, a spolu s Gnu a Lyssou to pro mě bylo to nejlepší, co se na FDF objevilo.
NEGERO: Zajímavá partička, ale nestrávil jsem to. Trochu taneční, trochu alternativní, trochu... zpěvačka měla ovšem zajímavej hlas... možná kdyby nehráli tak překombinovanou muziku...
DEVEROVA CHYBA: Zase mazec. Tuhle kapelu jsem dřív nějak nemusel, ale teď patří mezi mé oblíbené. Hodně alternativně pojatej bigboš s prvky hardcore. I když na mě občas až moc technický... ale jinak mazec.
SABOT: Tahle dvojka mě baví, ale jenom chvíli. Náhul a nasazení jak blázen, ale na můj vkus moc technický, moc přearanžovaný. Takže prvních patnáct minut jsem stál s otevřenou pusou, pak ji zavřel a šel do chilloutu, kde se připravovali
SOME OTHER PLACE. Čekal jsem, co z toho vyleze a žasl jsem. Hráli mix spacerocku, ambientu a připadalo mi to jako nějakej soundtrack k ještě nenatočenýmu filmu. Nádhera. Můj objev.

A to byl závěr sobotního večera v prostorách Café Baru 7 – festival pokračoval v klubu Orion vystoupením POINT (L'POINT). Hráli s novým basákem (z Deverovy Chyby). Muzika Point je příjemná, ale nic víc, nic míň. Prostě rokec, trochu pop. Občas zpěvák udělá zajímavou pózu, nad kterou člověku občas zůstane rozum stát, kam na to chodí. Příjemný koncík, ale to je tak vše. Festival zakončila další afterparty v podání dj's KIX, PSYCHEDELIQUENT a pařilo se... Tak zas příště.

Hukot